Marco Rosetti - Neobyčejná živorodka: Dermogenys pusillus
Mohli by ste se podivit, proč je v titulku slovo neobyčejná, ale uvidíte, že tato ryba má velmi málo "obvyklého" a mnoho "výjimečného". Používám toto adjektivum proto, abych podtrhl, že se tu nesetkáváme s případem v akvaristice normálním nebo obvyklým - vidět rybu s takovými charakteristikami se nám rozhodně nepoštěstí každý den.
- samec Dermogenys pusillus (foto archív AcquaPortal)
- samice Dermogenys pusillus (foto archív AcquaPortal)
Mluvíme o Dermogenys pusillus, anglicky nazývané Halfbeak (polozobánka), nebo také Wrestling Halfbeak (polozobánka zápasnice). Proč je tedy výjimečná? Protože v akvaristice se očekávají ryby pestrobarevné, neustále v pohybu - což nemá s polozobánkou nic společného, ale hlavně proto, že tato sympatická a tak trochu hloupá (potom vysvětlím proč) ryba má neobvyklé charakteristiky, je prostě docela zvláštní.
Moje zkušenost s Dermogenys pusillus začala v obchodě jednoho mého přítele. Víckrát jsem ho žádal, jestli by mi nenašel nějakou zvláštní živorodku, abych ji mohl rozmnožovat a studovat. Tak asi v polovině března 2001 mi zavolal a říká, že se mu podařilo sehnat právě tento druh. Vzal jsem si všechny exempláře, 3 samičky a 1 samce, ale po příchodu domů byla bohužel 1 samička mrtvá. Pravděpodobně za to mohl stres během cesty (3 hodiny v autě) nebo poranění čelisti. Právě tahle čelist je jedna z charakteristik, které činí polozobánku podivnou a choulostivou zároveň.
Charakteristika tlamky je společná všem rybám čeledi Hemirhamphidae (z řeckého "hemi" - půl a "rámphos" - zobák). Horní čelist je velmi krátká e je s lebkou spojená pohyblivě (u obratlovců velmi neobvyklý jev), zatímco spodní čelist je mnohem delší, nepohyblivá a velmi křehká.
- detail úst (foto archív AcquaPortal)
Pokud se na polozobánku díváme svrchu (viz foto), jsou patrné průhledné postranní "křidélka" na spodní čelisti, které ztrojnásobují plochu kontaktu s hladinou vody. To nepochybně pomáhá rybě při nasávání kořisti do víru, protože přesně takový to dělá dojem - kořist nasají, aby jí potom rozžvýkaly.
- jasně viditelná křidélka spodní čelisti (foto archív AcquaPortal)
Zůstaneme ještě u čelisti a vysvětlím, proč jsem tyto ryby definoval jako trochu hloupé. Bohužel jejich velkou chybou je, že prudce vrážejí do stěn akvária, filtru nebo čehokoliv, co se ocitne v trajektorii jejich pohybu. Jsou málo přizpůsobivé na přítomnost člověka a při sebemenším hluku se vrhají jako šílené do všech stran. To se objevuje i u jedinců odchovaných v zajetí, kteří od prvních okamžiků života prchají i ke dnu, jakmile zpozorují nebezpečí. Všechno tohle ohrožuje jejich křehkou spodní čelist, která se často může ohnout, roztříštit nebo zlomit (jak je vidět na fotce).
Nejsem si jistý, jestli se časem zlomená čelist může narovnat, ale jsem si docela jistý, že zranění působí značnou bolest a často nakonec končí smrtí.
- poraněná čelist (foto archív AcquaPortal)
Teď víme všechno o "zobáku", ale zatím málo o rybě, která se jím honosí. Podívejme se tedy blíže na chov a odchov polozobánek.
|
Dermogenys pusillus je původem z jihovýchodní Asie (Thajsko, Malajsie, Singapur) a žije v brakických, nepříliš teplých vodách. Jak jsem už dřív zmínil, patří do čeledi Hemirhamphidae, dorůstá délky asi 7 cm. Samci jsou o něco menší než samice, štíhlejší a hřbetní a řitní ploutev mají obvykle červenou. Také samice mohou mít červené odstíny v ocasní ploutvi, ale mnohem méně výrazné. Je to živorodka, tj. samci mají pářící orgán - andropodium (i když některé prameny a články na internetu udávají obecnější název gonopodium jako u Poecilidae). Funkce je stejná, i když způsob oplodnění samice se liší. Abych popsal moment oplodnění, musím vám nejdřív přiblížit, jak tyto ryby žijí celý den: nejsou moc aktivní, 90 % času tráví nehybně pod hladinou a vyčkávají potravu, za kterou se vrhají pohyby rychlými a přesnými (narozdíl od útěku!). Jedí všechno, ale zbožňují živou potravu jako komáry, mušky, hmyz všeho druhu. Já mám na balkóně kyblík s vodou, odkud jsem často sbíral různý hmyz a dával ho polozobánkám. Mimo jiné jsem si všimnul, že pokud podám potravu v noci, je také hned zkonzumována - jako by ryby nikdy nespaly nebo měly nějaký zvláštní reflex, který jim říká aby spolkly cokoliv, co spadne na hladinu. Jejich vnímavost na přítomnost potravy na hladině se projevuje také v jiných okamžicích - často sbírám z hladiny plovoucí rostliny a používám přitom pinzetu. Pokud v 50% případů prchají jako šílené, ve zbylých 50% se stáhnou k pinzetě v domnění, že pohyb na hladině způsobil nějaký hmyz. Suma sumárum: těmhle rybám vládne chaos. Jediné okamžiky, kdy se projeví nějaká dynamika, jsou vzájemné spory samců (nebo samic). Proto se také polozobánky nazývají Wrestling Halfbeak a Thajci neváhali s organizací jejich zápasů. Po bitkách nezůstávají na tělech soupeřů stopy, ale vždycky je to riskantní pro čelist (která je de facto u polozobánek tím nejdůležitějším faktorem kvality života), protože při útoku nebo úprku mohou vrazit do stěn akvária. |
Možná měl titulek tohoto článku znít "Život obtěžkaný čelistí", kdoví… Způsob jak omezit poškození čelisti je zaplnit akvárium volně plovoucími rostlinami. Já používám Myriophyllum pinnatum, které není náročné a roste dobře ve vodě vhodné pro chov polozobánek.
Jsou to výborní skokani, takže dejte pozor kde je chováte. Já jsem je množil v 30l akváriu s krytem a neměl jsem problémy, zatímco odchov jsem nechal vyrůstat v odkryté nádrži těsně vedle jiné a často, pokud byla hladina vysoko, jsem nacházel 2-3 cm polozobánky v sousední nádrži.
- kvárium, které hostí Dermogenys pusillus (foto archív AcquaPortal)
Teď už jsme se seznámili blíže s touto rybkou a můžeme mluvit o jejím rozmnožování a momentu kopulace. Páření je dost zvláštní a dochází k němu následovně: sameček se k samičce přiblíží náruživě a rychle zezadu, načež se postaví rovnoběžně s jejím tělem, ale pod ní.
- kopulace (foto archív AcquaPortal)
Ke kopulaci ještě nedochází. Sameček má teď hlavu ve výši urogenitálního otvoru samičky (jak je vidět na fotce) a vypadá, jako by se pozorováním snažil zachytit ten správný moment k oplození. Tahle pozice je velmi sympatická, protože sameček se pohybuje unisono spolu se samičkou, která vypadá naprosto lhostejně. Je neobvyklé vidět tuhle rybku v takové pozici (3 cm pod hladinou), pohybovat se trhavě jako nějaký druh kolibříka. V této chvíli dochází k oplození, sameček rozhodnými pohyby zasunuje andropodium do urogenitálního otvoru samice, vždycky se mezitím vrací do polohy "kolibříka". Viděl jsem samečka kopulovat dokonce pěti následnými "přískoky" se samičkou, která jako by nechápala nic z toho co se děje. Nevím, jestli pokaždé sameček uloží svoje sperma, nebo jestli jsou to jenom pokusy. Pravděpodobně většina jsou jen pokusy; viděl jsem samečka jak se často usiluje o kopulaci, i když mnohem méně vytrvale než gupky nebo mečovky. Stejně jako ryby čeledi Poecilidae, i samice polozobánek uchovávají sperma pro pozdější oplození vajíček.
První vrh jsem zaznamenal 4.4. … Další porody se uskutečnily 25.4., 15.5., 2.6. a další pár dní před 24.6. Při jednoduchých počtech zjistíme, že vrhy oddělovalo zhruba 20-21 dní.
- plůdek těsně po narození (foto archív AcquaPortal)
Nezaznamenal jsem žádný déletrvající porod, jak uvádí některá literatura. Během jednoho dne samice porodí všechny mláďata. Pravděpodobně má na kvalitě vrhů zásluhu také samec, velmi aktivní a ve výborné kondici, tak jako ostatní samice. Když se blíží porod, samice mají břicho vyboulené, což je vidět hlavně při pohledu svrchu nebo zespodu, a zadní část břicha mnohem výrazněji vystupuje (podobně jako třeba u gupek těsně před porodem).
- samice krátce před porodem (foto archív AcquaPortal)
- detail urogenitálního otvoru (foto archív AcquaPortal) - detail plůdku (foto archív AcquaPortal)
Plůdek je dlouhý 8-9 mm a absorbuje žloutkový váček (i když ten je nepatrný) během několika málo hodin. Nevím přesně kolik potomků bývá ve vrhu, protože samice nerodily odděleně, ale myslím, že jich nikdy nebylo přes 20. Říkám to proto, že stejně jako jiné živorodky i polozobánky velmi ochotně požírají vlastní potomky.
Čerstvě narozený plůdek má obě čelisti stejně dlouhé, ale k protažení dochází už v prvních týdnech života.
- plůdek (foto archív AcquaPortal)
- patrný malý žloutkový váček (foto archív AcquaPortal)
- plůdek se žloutkovým váčkem již absorbovaným (foto archív AcquaPortal)
Krmení zpočátku nebylo jednoduché, protože rybičky přijímají jen potravu blízko hladiny a jemná umělá krmiva žerou dost neochotně. Řešením je udržovat v odchovné nádrži nízký sloupec vody, max. 10 cm. Pokud v takové nádrži krmíte naupliemi artémie, nalézt potravu je pro malé polozobánky mnohem snazší. Používal jsem také umělé krmivo pro potěr pstruha, což je jediné sušené krmivo které přijímaly.
Tak jak rostou, naštěstí začínají jíst všechno. Podle mého názoru je důležité krmit je aspoň dvakrát týdně mraženými artémiemi (živé nesnadno najdou nebo bývají sežrány ostatními rybami), které jsem jim podával pinzetou přímo do tlamky. Je to trochu pracné, ale zjistíte, že jakmile se jen nepatrně dotknete hladiny pinzetou s mraženými artémiemi, polozobánky se shluknou aby si kus utrhly.
Na základě mých zkušeností mohu vyvrátit pravidlo, že po druhém vrhu se rodí už jen mrtvý plůdek, jak tvrdí některé knihy. Druhé pravidlo hodné vyvrácení je to o přidávání soli do vody. Já jsem to nikdy neudělal.
Parametry vody, ve které je chovám a odchovávám: pH 8, gH 8, kH 6, O2 8mg/l, NO2 0 mg/l, NO3 12,5 mg/l a teplota okolo 25 stupňů.
Jak je vidět, stojíme tu tváří v tvář rybě velmi zvláštní, se sobě vlastními nároky. To z ní činí rybu mimořádně přitažlivou pro všechny, kdo jsou stejně jako já obdivovatelé živorodek a hledají nové objevy a zkušenosti.
Pokud si chcete prohloubit znalosti, na internetu jsou polozobánkám věnované následující stránky:
www.mn-aquarium.org/masart23.htm
www.cableregina.com/nonprofits/ras/ariticles/fish14.htm
badmanstropicalfish.com/profiles/profile49.html
home.clara.net/xenotoca/dermog.htm
Je absolutně zakázána reprodukce (i částečná) textu nebo fotografií bez souhlasu autora! (originál článku najdete na www.acquaportal.it/Articoli/Dolce/Pesci/dermogenys_pusillus/default.asp)
Preklad : Raviolka
05/2004
News
Site map
SitemapIndex
RSS Feed